Znáte film „Trhák“ z roku 1980, v režii Zdeňka Podskalského? Objeví se v něm celá řada velmi vtipných scén a momentů, které byste si neměli nechat ujít, a mezi nimi tam také narazíte na situaci, kdy tři muži dobývají srdce tří dcer hajného Kaliny alias Waldemara Matušky. Humornou nadsázku navíc zdůrazní text melodie, která tuto scénu provází, a sice „…pověst nám poskvrní, smyslníci smyslní“.
Ve filmu jde samozřejmě o humor, nikoli erotiku, jen si představte, jak by asi ti „smyslníci“ reagovali, kdyby se před nimi ty tři dívky promenádovaly v latexových kozačkách Botish. Většina mužů totiž reaguje na tuto část ženské garderoby jako býk na červené sukno v aréně. Čím to ale je, vždyť je to jen kus latexu, kus plastu, navlečený na ženských nohách, co je na tom?
Samozřejmě,, nejde tu o latex, o zázrak obuvnického průmyslu, nýbrž o ty ženské nohy.
Krásu ženských nohou opěvuje kde kdo, vlastně asi všichni normální muži, co vnímají ženská těla jako chrám, jako něco nesmírně okouzlujícího, co stojí za to alespoň ochutnat, a když se mohou více zakousnout, pak samozřejmě hodlají pokračovat ve svých choutkách dál, až k samotnému vyvrcholení. Co je však ještě svůdnější a rafinovanější, je možnost se k těm nohám nejprve obrazně řečeno prokousat. Není zkrátka ono, když se před muže postaví nahá dívka s úmyslem: „Teď si se mnou hraj, jak chceš“, mnohem lepší je postupné svlékání šatstva, a na závěr bot, a to zejména vyšších těsných kozaček.
Při svlékání kozaček se před mužem v celé své kráse začnou odhalovat dolní části stehen, krásně tvarovaná lýtka, vystouplé kotníky, a jako třešnička na dortíku smyslná bosá chodidla. Mnozí aktéři milostné scény si nenechají ujít ani laskání chodidel jazykem, přejíždění po bosé plosce, a některé také nesmírně vzrušuje jejich vůně, zvýrazněná právě pobytem v uzavřené latexové obuvi.