Zdaleka nejčastějším typem obchodu, se kterým se v obchodních centrech či galeriích setkáme, jsou bezesporu ty s oblečením. Mnohdy zabírají celá dvě patra, a ačkoliv by se mohlo na první pohled zdát, že si konkurují, ve skutečnosti všechny profitují. Tak lze alespoň soudit z velkých slev, které zde v podstatě neustále nabízí. To samozřejmě vyvolává otázku, jak je něco takového možné. Koneckonců, oblečení není něco, co bychom potřebovali kupovat každý den, jako například jídlo. Opravdu toho tedy prodají tolik?
Zde je ve hře hned několik faktorů. Tím hlavním je v podstatě neustálé podsouvání módního průmyslu, zejména v ženských časopisech. V každém čísle se dočteme, co se bude v dalším období nosit, a kde takové kousky sehnat. Jistě, jedná se v podstatě o reklamu, avšak tak šikovně udělanou, že si toho čtenáři, či spíše v tomto případě čtenářky, ani nevšimnou. Leckdy tak jdou po každém vydání kupovat nové kousky. Nedávný průzkum koneckonců ukázal, že valná většina z nich utratí za módu mezi pěti a dvaceti tisíci korunami měsíčně, a to už je nějaká částka, i když se rozprostře mezi více obchodů.
Dalším faktorem jsou velmi nízké výrobní náklady, avšak vysoká prodejní cena. U oblečení totiž platíme z velké části za značku. Je ostatně důvod, proč je výroba těchto produktů často v zemích třetího světa, kde nejsou tak silné zákony na ochranu zaměstnanců, a kde lidé berou velmi nízkou mzdu za mnoho práce. Jistě, je to v podstatě otroctví, avšak jak se říká, co oči nevidí…
To však znamená, že tyto obchody dosahují i při několika prodaných kouscích skutečně velkého zisku. Nemají tak problém se udržet i v takzvaném „suchém období“, kdy je méně zákazníků, a to i s tak velkým množstvím konkurence.
Zda je to zdravé tržní prostředí, to už se musí nechat na zvážení každého z nás. Možná však nastal čas se zamyslet nad tím, zda je pro nás oblečení skutečně až tak důležité.